17. listopad
přemýšleli jsme, jak dnešní den prožít - považujeme ho za dost důležitý.
Dlouho byla ve hře cesta do Prahy, zvažovali jsme ji ještě dnes po ránu,
ale přiznám bez mučení že mě ranní zprávy radiožurnálu od cesty definitivně odradily
ucpaná Praha.... davy, komerce, vystupování pana prezidenta. ....
do Prahy se nakonec vydal náš nejstarší, a určitě si to užil, my se s holkami vydali " až na vrcholky hor "
pravidelní čtenáři blogu už znají moji životní lásku, která mamce nevadí - Orlické hory. Autem jsme dojeli na parkoviště pod Masarykovu chatu a dali jsme krátký výlet na Velkou Deštnou.
celou cestu jsme byli v mraku, začínal kolem 950 metrů nad mořem - mělo to výhodu - bylo vlhko, ale nepršelo.
srub horské služby pod vrcholem byl otevřen a teplý nápoj chutnal líp než doma,
nebyli jsme zdaleka sami, koho hory přitahují v každém počasí. ...
výlet jsme ukončili na Masarykově chatě, patří Klubu českých turistů - je to taková jistota, vždy otevřená - a mají tam výborné borůvkové knedlíky :-)
vzpomínám na doby, kdy vedle chaty chodili polští celníci se samopaly....
dnes tu technici montovali poslední šrouby nové lanovky. ... pro poláky i pro nás
jeden z důsledků 17. listopadu
tešíme se, až za měsíc přijedeme s lyžemi :-)
tady se to hodně změnilo....
k lepšímu. ..
k normálnímu..... návrat k tomu, jak to mělo být vždycky. .... Bohu díky